Když máte všechno naplánované do posledního detailu, den po dni až k vysněnému cíli? A pak najednou z ničeho nic stačí jedna nepatrnost, něco s čím jste absolutně nepočítali a teď nevíte jak to do toho svého plánu nacpat.
Tak přesně to se stalo mě. Můj plán: Dostat se do US. Udělat si řidičák, přihlásit se do agentury, pohovory, a pak únor 2014 odlet a bye bye.
Jenže to bych nebyla já aby se něco nepodělalo. No, ono se to nepodělalo, ve svém plánu pokračuji, ale...
Někoho jsem potkala a naprosto mě ten dotyčný tak pobláznil, až se mi jen z myšlenky na něj točí hlava. Jenže co teď. Má to cenu mít vztah na 3 měsíce a pak jenom "Bylo to s tebou krásný, měj se hezky". nebo má cenu vztah i přesto se snažit udržet i když oba budeme na druhém kontinentu. Ne, není tu žádný kompromis jako "tak nejezdi" etc.
I know I'm meant for something else... Vím kam mě mé srdce táhne a vím, že tady to rozhodně není. Na druhou stranu, ten dotyčný se mi tak dostal během krátké chvíle pod kůži. Rozumíme si i beze slov, mlčení není nepříjemná a jen úsměv stačí k radosti. Takový člověk se prý potká jen párkrát ba jen jednou za život. Bojím se, že nikoho takového už nepotkám (s mou smůlou na chlapi bych se ani nedivila), ale zase na druhou stranu si říkám, že je mi jen 19, celý svůj život mám před sebou.
Vím, že se svého plánu a svého snu vzdát nehodlám, na to jsem až moc pevně rozhodnutá. Jenže...
Co byste dělali v mé situaci vy?
Lena ♥
jed do US, přece ti chlap nezabrání ve tvém snu! a kdo vi...nejakeho fešáka v americe určitě potkáš ))
ReplyDelete